Buližníkové suky Křivoklátska

V jižní části Křivoklátska (od Zbiroha přes Kublov až k Nižboru, příp. Uhnošti) se nacházejí specifické skalní útvary: různě rozměrné buližníkové suky neboli kamýky. Ty jsou obvykle obklopené porostem a návštěvník oblasti je spatří až poté, co se k nim přiblíží. V takovém případě může být zprvu ohromen jejich jistou bizarností, při bližším pohledu jej mohou zaujmout nejrůznější organizmy, které se na nich vyskytují. Kamýky jsou „obydleny“ i přesto, že z hlediska minerálů sestávají prakticky jen z inertního křemene (SiO₂). Živiny se sem dostávají biologickou činností (např. opadem listí) či díky větru. Některé organizmy ale mnoho živin nevyžadují, a naopak umějí využít specifických podmínek, které jim nabízejí rozsáhlé oblasti sutě pokrývající suky a jejich okolí.

Buližník (silicit), který suky tvoří, je starohorního stáří. Materiál suků byl v průběhu geologického vývoje obklopen usazenými méně odolnými horninami. Ty ale zvětraly a byly odneseny, a tak došlo k odkrytí skal, které erozi víceméně odolávají.

Obrázek 1: Schematické vyobrazení Velké a Malé Výrovky podle mapy.nature.cz.

Zde bude dále popisována lokalita Výrovka, která zahrnuje dva suky: Malou a Velkou Výrovku (obrázek 1). Malá Výrovka se nachází severněji a její vrchol leží v 505,3 m n. m. (obrázek 2), jižnější Velká Výrovka je vyšší (518,6 m n. m.). Velká Výrovka nabízí rozhled do okolí a korun okolních stromů, podobně jako maloplošně chráněná Jouglovka. Na oba suky Výrovky lze přistupovat ze severu, západu a jihu, jejich východní stěny jsou velmi příkré. Název kamýků snad souvisí s tím, že právě výři hnízdí v trhlinách skal (a koneckonců je tento ptačí druh uveden jako předmět ochrany ptačí oblasti soustavy NATURA 2000, která se rozkládá severně od Výrovky).

Obrázek 2: Východní suťový svah Malé Výrovky.

Obrázek 3: Zuboústka trojzubá (Isognomostoma isognomostomos) na buližníku.

Suťové svahy nabízejí ideální podmínky zejména plžům, jejichž diverzita značí, že se jedná o lokalitu přirozenou, jen málo změněnou člověkem. V rámci průzkumu zde bylo nalezeno 30 druhů plžů, což tvoří asi 13,5 % z druhů plžů Česka, a 17,5 % druhů domácích suchozemských plžů. Tato rozmanitost druhů souvisí s tím, že různá místa na kamýcích poskytují vhodné podmínky různým druhům. Plži jsou obecně vázáni na velmi specifické ekologické podmínky. Pokud je nasnadě chránit rozmanitost druhů plžů, nejde až tak o ochranu jedinců, ale zejména o ochranu prostředí. Jakkoli jsou plži Výrovky většinou malí a skrytí v opadance, mají v ekosystému své podstatné místo a mohou být obdivováni pro svou rafinovanou krásu.

Obrázek 4: Buližníkový blok v bučině.

Lokalita ale nabízí i pestrost dalších organizmů: ptáků, hub, rostlin, brouků a dalších bezobratlých. Toto bohatství místa by se s nadsázkou dalo označit za živou učebnici ekologie: právě na příkladu plžů si lze uvědomit úzkou provázanost s prostředím, ale i s dalšími organizmy. V sekci Výukové materiály se nachází několik pomůcek, které by kupříkladu mohly podpořit exkurzi na dané místo.

Licence Creative Commons

2017–2024 Tomáš Kebert